Proč jsem se rozhodla psát blog?

Proč jsem se rozhodla psát blog?

Trochu to otočím – vždycky jsem ráda četla, miluji knihy a ten pocit, když člověk může prožít tisíc životu tím, že čte různé příběhy.

Co si pamatuji, psala jsem si deníky, protože moje mysl je opravdu aktivní a potřebovala jsem se z toho vypsat. Takže vlastně píšu od mala, jen teď, jako dospělá, svoje myšlenky chci sdílet i se světem a doufám, že vás to bude bavit.

Veganství, rostlinná strava a všechny jeho obdoby, jsou nevyčerpatelné každodenní téma. 😀

Budu s vámi sdílet ,,útrapy“ veganského života – zas a znovu vysvětlovat, že ne, nechceme konvertovat lva na trávu a ne, to, že jsme tak kdysi žili neznamená, že tak musíme žít i teď. Kdysi jsme žili v jeskyni a v dnešní době už to také moc lidí nepraktikuje.

Ale není všechno jen smutně úsměvné. Třeba to, když se jde člověk najíst do Dhaby a vidí tam staršího člověka, co na vegana vůbec nevypadá, možná ani není, ale rád si dopřeje rostlinný oběd.

Nebo také to, že mám doma opravdu náročného přítele strávníka, co mi jen tak něco neodpustí a ta neskonalá radost, když mu to, co uvařím, opravdu chutná.

Nebo si společně s tátou uvaříme veganskou svíčkovou a to by člověk nevěřil, jak je neroznatelná od originálu.

Nebo třeba to, že mi na Silvestra tchyně připraví vynikající rostlinné chlebíčky.

Nebo to, že mi babička udělá bramboračku, kterou miluji a nedá tam nic živočišného…

A tak bych mohla pokračovat. Na to negativní si člověk zvykne a jen to vysvětluje stále dokola, ale já jsem pozitivní člověk a tím u mě převažují i pozitivní věci, co zažívám a většina článku tedy bude na pozitivní vlně.

Budu se těšit na Vaše komentáře, připomínky, dotazy a věřím, že vás moje články budou bavit stejně jako mě.

Krásný večer.

Petra Milá